Systém teplovzdušného vytápění a větrání, respektující nejnovější poznatky v oblasti úspor energií a vnitřního mikroklimatu, si nachází stále více příznivců nejen mezi stavebníky, ale i mezi architekty, projektanty a vůbec všemi zastánci tzv. zdravého a na energii nenáročného bydlení.
Prezentace systému RD ATREA (www.atrea.cz)
Princip moderního a ekonomického systému spočívá v dvouzónovém uspořádání okruhů vzduchotechnických rozvodů v rodinném domě:
primární okruh zajišťuje cirkulační teplovzdušné vytápění, zároveň s řízeným podílem čerstvého vzduchu a rekuperací tepla s přívodem podlahovými mřížkami do každé obytné místnosti
sekundární okruh zajišťuje zcela oddělené odvětrání sociálních zařízení, kuchyní, případně šaten s rekuperací tepla
Oba okruhy vzduchotechnických rozvodů jsou vyústěny do společné vzduchotechnické jednotky DUPLEX RB, RC, RD, RK vyvinuté a patentované firmou ATREA s.r.o.
V roce 1999 byla po mnoha zkouškách představena zcela nová, patentovaná koncepce dvouzónových jednotek pro teplovzdušné vytápění a větrání s označením DUPLEX RD a současně uveden na trh i ucelený systém pro integrované teplovzdušné vytápění a větrání rodinných domů skládající se z potrubí, tvarovek, výústek, rozdělovacích komor a v neposlední řadě i integrovaných zásobníků tepla.
V roce 2003 byly představeny nové jednotky řady DUPLEX RB a rozšířeno tak použití systému i na teplovzdušné vytápění pasivních rodinných domů a především nízkoenergetických bytových objektů.
Velmi perspektivním a zákazníky přivítaným krokem se ukázalo rozšíření sortimentu o větrání a teplovzdušné vytápění menších bazénů, především v rodinných domech.
Vnitřní prostředí budov lze hodnotit podle následujících kriterií:
Tepelně-vlhkostní mikroklima je nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov.
Hygienicky doporučované vyšší relativní vlhkosti vzduchu (v rozsahu 50 až 70 %), které zabraňují vysychání sliznic však pravidelně vedou ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus, ...), hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, aj.
V současnosti nabývá tento fenomén nebývalých rozměrů při nezodpovědném utěsňování okenních spar v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Navíc se při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů (např. Staphylococus, Streptococus) vůči výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %. Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a výskyt následných alergií - astma.
Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h/1, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).
V řadě vyspělých zemí se proto pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % předepisuje nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h-1.
Mikrobiální mikroklima je vytvářeno mikroorganismy bakterií, viry, plísněmi, sporami a pyly. Vážným problémem se v poslední době stávají alergické syndromy na spory různých druhů plísní a pylových částic. Dosud nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem kvalitního venkovního vzduchu.
Aerosolové mikroklima - aerosoly se v ovzduší vyskytují ve formě pevných částic (prachů) nebo kapalných částic (mlhy).
Domovní prach, zvláště částice pod 1 mikrometr, je další hlavní příčinou postižení astmatem.
Odérové mikroklima - mimo běžné odéry (kouření, příprava jídel) se v interiéru dnes vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů, tedy látky dříve neznámé.
Jako kriteriální a exaktně měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 (Pettenkoferovo kritérium) a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných odérů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1 300 mg/m3).
Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných odérů (pro neadaptované osoby).
Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně karcinogenními účinky.
Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.
Stále se zpřísňující požadavky na kvalitu obvodových konstrukcí bytových staveb a snižování průvzdušnosti všech spár s sebou přináší řadu problémů:


Příklad 1

Integrovaný zásobník tepla IZT pro solární ohřev TUV a solární podporu vytápění, s horní vestavěnou vložkou pro průtočný ohřev TUV, spodní vložkou solárního výměníku pro připojení solárních kolektorů a s elektrospirálami pro topné a letní období. Zásobník IZT je možné připojit i na kotle na biomasu nebo na tepelná čerpadla.
Příklad 2

Kondenzační kotel na zemní plyn, případně elektrokotel nebo tepelné čerpadlo s vestavěným ohřevem TUV, nebo odděleným zásobníkem TUV. Standardní plynové kotle již mají vestavěnou modulaci výkonu podle teploty vody, která zajišťuje plynulou změnu výkonu kotle.
Příklad 3

Tepelné čerpadlo "vzduch - voda" s bivalentním zdrojem elektro, s integrovaným zásobníkem tepla IZT 615 pro vytápění a ohřev TUV.